Já a moje parta na stanovačce
14. února 2012 v 16:08 | Vláďa
Já a moje parta na stanovačce roku 2010......strašně dobré zážitky,na které se nedá zapomenou.

Song:Pojďme se všichni napít
Interpret:Alkehol
Miluju Tě
3. února 2012 v 21:42 | Vláďa
|
Básničky z mojí hlavičky
Miluji Tě Verunko,
ty jsi moje sluníčko.
Každý den mi rozzáříš,
když mě znova políbíš.
Miluji Tě lásko má,
ty jsi moje jediná.
Cítím tvoje objetí,
Tvůj dech cítím na spáncích.
Verunko, jsi pro mě vším,
miluji tě čím dál víc.
ty jsi moje sluníčko.
Každý den mi rozzáříš,
když mě znova políbíš.
Miluji Tě lásko má,
ty jsi moje jediná.
Cítím tvoje objetí,
Tvůj dech cítím na spáncích.
Verunko, jsi pro mě vším,
miluji tě čím dál víc.
,,Innosova prosba''-5.díl
28. ledna 2012 v 17:30 | Vláďa
|
Gothic
Návrat do Khorinisu
...následující den jsem se vydal se svými věrnými přáteli zpátky na hrad,kde na nás čekali královští paladinové.Když nás spatřili,zavolali svého velitele.Garond nevěřil,že je drak mrtvý do té doby,než jsem mu ukázal srdce,které patřilo Krush-Kroškovi.Okamžitě zvolal,ať se všichni sbalí a připraví se na odchod.Mě a mým přátelům dal každému 5 tisíc zlaťáků.Počasí se začlo zhorčovat a než sme se všichni připravili na cestu začlo pršet.Ale chtěli jsme už z Hornického údolí odejít.Tentokrát už jsme mohli otevřít hlavní bránu,neboť skřeti byli v nejbližším okolí mrtví.Všichni sme se v čele Garonda seřadili do dvojic a šli k průsmyku nedaleko Khorinisu.Po více jak 2 hodinách jsme konečně stáli na planině,která patřila farmářovi Bohnrotovi.Garond a já sme se dohodli,mže se ve městě uvidíme později.Nejhorší jsme měli už za sebou a nebylo už třeba je doprovázet až do města.Všichni sme se přátelsky rozloučili.Milten se vydal do kláštera mágů Ohně,Lester se vydal s Gornem a na Onarovu farmu. A já s Diegem jsme se rozhodli vydal se do Khorinisu.Cestou jsme poklábosili o věcech z minulosti.Byl to můj nejlepší přítel.Když jsme přišli k hospodě s názvem Mrtvá Čarodějnice,Diego mi zastavil.Podívali jsme se oba dva na nedalekou planinu a co jsme neviděli.U Innosovy svatyně se modlil samotný Rhobar II.,král celé Myrtany.Okamžitě jsme se k němu vidali a když nás spatřil,tak se nám vidal naproti.když došel až k nám,povídá Diegovi:,,Jsem Diego,můj králi.Za časů magiské bariéry,jsem byl dozorcem a strážcem ve Starém dole,který náležel Starému táboru.''Král povídá:Nicholasi,prosím videj se do Khorinisu.Potřebuji si promluvit s Diegem o samotě.Ve městě jdi za lordem Hagenem.Odmění tě.A tak jsem se na nic nevyptával a vidal jsem se k Hagenovi.Nevěděl jsem sice,co chce král po Diegovi,ale měl jsem pocit,že se s Diegem ještě setkám.Do města jsem přišel už téměř odpoledne.Když mě spatřili prostí občané,kteří byli na trhu, vítali mě.Blížil jsem se k radnici a cítil jsem spokojenost.Byl jsem rád,že moje výprava se povedla a nikdo nepřišel o život.V radnici mi očekával Garond a jeho muži.A samozřejmě samotný pan lord Hagen.Ten mi jako poděkování dal zdarma nejlepší paladinskou zbroj a povyšil mi na kapitána.Také mi zaplatil 10 tisíc zlata. Pak mi řekl,že se mám jít vyspat,že večer mám jít před sochu Rhobara I.otce našeho pana krále.Ta se nacházela před radnicí.Šel jsem se vyspat do nedalekého domu,kde měli lůžka paladinové.Lehl jsem na svoje lůžko a okamžitě usnul.Večer mi probudil paladin.Nevím,už jak se jmenoval a já se vidal k soše,přesně tak jak mi poručil Hagen.Bylo tam jmenování jednoho člověka na paladina také kapitána.Tím člověkem nebyl nikdo jiný než Diego.Po jmenování jsme se já a Diego rozhodli zajít do Coragonovi hospody a zapít jeho jmenování a také naši výpravu.Když jsme přišli do hospody čekali nás tam už naši přátelé.Milten,Lester a Gorn.Všichni jsme si dali Coragonovo speciální pivo a já jsem s klukama zavzpomínal na první setkání a na další dobré i ty horší věci z dob,kdy jsme byli všichni uzavření v magické bariéře.
Kolem půlnoci jsme se rozloučili,a všichni už trošku opilí jsme se vydali do svých postelí.Já a Diego do našeho paladinského domu vedle radnice,Milten se teleportoval do klaštera a Lester s Gornem dostali zdarma přenocování v hotelu,který vlastnila kamarádka Hannya.Věděla,jaké skutky udělali a že jsou mí přátelé.Znali je po celém městě a celém ostrově.Druhý den jsem se probouzel jako první, když v tom jsem uslyšel...To se dozvíte v posledním díle povídky.
Mash-Vlatava
21. ledna 2012 v 13:38 | Vláďa

MASH-Vltava.Nádherný song z alba ,,...za čarou'' z roku 2008.
Nový začátek
21. ledna 2012 v 8:59 | Vláďa
Ahoj čtenáři, od 1.února se tento blog zase pořádně rozjede.Rubrika GOTHIC bude obohacena o obrázky z Gothica ( Gothic I; Gothic II Noc Havrana-datadisk).Myslím si,že se máte na co těšit.Také zde připude slíbený další díl povídky Innosova prosba.To je pro tuto chvíli asi vše.Ahoj Vláďa
Omluva
6. ledna 2012 v 21:29 | Vláďa
Ahoj čtenáři,máme zde rok 2012.Omlouvám se,že teď moc nepíši,ale mám před závěrečnými zkouškami.Mám toho teď opravdu moc.Blog bude od 7.1.2012 do 1.6.2012 pozastaven.Pokud by se něco změnilo tak to zde zveřejním.Ale předem můžu prozradit,že začátkem června sem dám již 5.díl povídky Innosova prosba a také rubrika GOTHIC se dočká změn.Myslím si,že se máte na co těšit.V červnu ahoj Vláďa
Vánoce
23. prosince 2011 v 23:15 | Vláďa
Přeji všem svým čtenářům a dalším blogerům krásné prožití svátků vánočních,bohatého Ježíška a šťastný nový rok 2012.Ať je nový rok lepší než tento.Je mi jasné,že pro někoho byl tento rok příjemný,pro někoho už tak příjemný nebyl.Sám za sebe mohu říci,že já s letošním rokem nebyl příliš spokojen.Přišel jsem o dost dobrých přátel,ale zase jsem si v tomto roce založil tento blog,což mě velice těší.Samozřejmě to nebylo jediný,na co mohu být v tomto roce pyšný.I když toho špatného je více bohužel.Příští rok doufám bude daleko příjemnější než rok 2011.Takže hodně úspěchů jak pracovních,tak školních a samozřejmě ať se daří blogerům.
Nečekané setkání
6. prosince 2011 v 18:29 | Vláďa
Tak po dlouhé době opět něco mimo rubriku GOTHIC.
Dne 6.12.2011 jsem byl jako každý den ve škole.Měli jsme teorii a já počítal s tím,že to bude den jako každý jiný.Nudný a zase nudný.Ten den jsem měl jen do 13:05.A tak jsem se na to snažil nemyslet a bral jsem ten den jako každý jiný.Připravuju se na hodinu,když v tom kamarád od okna povídá:,,Pokud se nepletu tak je tamdle pan Troška.''To víte,půlka třídy se zvedla ze židlí a utíkali k oknu.Já samozřejmě mezi nimi.A měl pravdu.Byl to pan režisér.Začli sme si se spolužáky povídat,co může chtít u nás na škole,protože jsme besedu žádnou mít neměli.A ostatní třídy tak né.A aby si šel vybrat prostředí na svůj novej film zrovna k nám na naší školu,to bylo velice nepravdivé.Jsme taková malá škola,ještě navíc sloučená s jinou školou.A v malém městě,na jižním Plzeňsku.Takže jsme se rozhodli,že se necháme překvapit.Ale věděli jsme jedno.Většina naší třídy chtěla podpis.A já také.Mám rád jeho filmy,ale hlavně pohádky.Když přišla do třídy paní učitelka,co měla s náma mít odbornou hodinu-naštěstí už poslední-řekla nám,že pan Troška slíbil,že se v jedné třídě zastaví.Že ho přivede paní zástupkyně.Pan Troška samozřejmě očekával,že bude zájem o jeho podpis.A tak jsme se začli učit,když v tom k nám přišel.Paní učitelka teda přestala s výukou a my jsme měli svolení požádat pana režiséra o podpis.Jeden chtěla i paní učitelka.Také nám pan Troška napsal na čtvrtku přání do budoucnosti,které jsme si chtěli zarámovat a pověsit si ho ve třídě.Také,že s tím paní učitelka souhlasila.Z výuky už samozřejmě nic nebylo,což nám ale nevadilo.Pan Troška nám také řekl,že jeho manažér, se kterým přijel studoval na té škole před revolucí v roce 1989 elektrotechniku.Alespoň jsou nějaké zajímavé zážitky.Myslím si,že každé takovéto setkání je zajímavé.Každý den někoho slavného a populárního jako je tento režisér nepotkáváme.Pro mě je čest,že nám pan Zdeněk Troška vyšel s naším přáním vstříc.A za to mu mockrát děkuji.
Innosova prosba-4.díl
3. prosince 2011 v 22:18 | Vláďa
|
Gothic
Lov Krush-Kroška
...Když jsem já a mí kamarádi slezli po beranidle bylo všude nepřátel jak much.Zatím si nás nevšimli,alle to se mohlo ba dokonce muselo změnit.Cestu jsme si potřebovali vyčistit kvůli úniku.Milten,který byl u mágů Ohně,použil proti skupině skřetů ohnivý déšť a já s Gornem,který měl na zádech vždy připravenou obouruční dvojstranou sekeru jsme skřety mlátili když se jim podařilo přiblížit až témeř k nám.Po chvílích bylo po nich.Byl to snadný boj.Jediný,kdo nám moc zatím nepomáhal,nebo jsme mu zatím nedávali šanci byl Diego a Lester.Rozhodli jsme se,že Milten bude likvidovat nepřátelé magií,Diego využije svoji dovednost jako lukostřelec a já budu Gorna a Lestera podporovat střelbou z kuše.Přátelé souhlasili,já a Diego jsme si našli nádhernou vyvýšeninu,kam se skřeti kvůli své ohromné váze nedokázali dostat.Milten zůstal na zemi,aby měl lepší dráhu pro svá kouzla a zaklínadla.Počasí nám přálo,byl nádherný sluneční den.Když jsme se konečně trošku probojovali skrz velikánský počet nepřátel začínalo se stmívat.Potřebovali jsem se ještě ten den dostat ke staré věži legendárního čaroděje,který studoval černou magii.Černá magie je velice nebezpečná a bůh,který jí zeslal je Beliar,zlý bratr Innose.Ten černokněžník se jmenoval Xerdus.Chtěli jsme se tam porozhlédnout,jestli nenajdeme nějaký artefakty,které by nám mohli v budoucnu dobře posloužit.Netrvalo to příliš dlouho a za chvíli jsme stáli před tou věží.Zdála se opuštěná tak jsme vešli dál.Nikde nebylo živáčka.Milten se podivil a povídá:,,Přátelé,todle není samo sebou.Xerdus určitě někde po věži nastražil nějaké pasti,které měli věž ochránit před zvědavci.''
Milten byl velice inteligentní a to co řekl,mohlo být i reálné.Nakonec sme tu nic nenašli jen pár zombie a kostlivců,ale to byli lehké cíle.Ve věži jsme nic vhodného nenašli,jen pár pochodní,které už ale byly ztrouchnivělé,takže nám nebyly k ničemu.Dali jsme si večeři,která byla jen nějaká šunka s chlebem co jsme dostali od Garonda na cestu.Po večeři jsme se vydali směrem k citadele.Cesta byla plná magických bytostí.Od démony až po kamenné,ohnivé i ledové golemy.Ledový nebyl problém,to vyřešil ohnivou koulí Milten,ale ohnivý už byl horší.Museli jsme jít s Gornem,Lesterem a Diegem bojovat.Boj to byl velice tvrdý a náročný.Nakonec se ale rozpadl na hořící se kusy.Opodál už nás očekával kamenný golem.Tady přišlo překvapení.Jediný Lester měl zbraň,kterou nešlo nepřítele probodnout.Bylo to kladivo,kterému se říkalo Šutrodrtič.Lester se rozhodl,že proti němu půjde.Byl velice nadaný bojovník,bylo hned jasné,kdo zvítězí.Než jsme se nadáli,byl Lester zpátky.Cesta ke drakovi byla volná.Cestou jsme si povídali,co budeme dělat v Khorinisu,ale to bylo ještě před námi.Nikdo netušil,jestli se dostaneme od draka živí.Druhého dne ráno jsme se po dalších zabitých bestiích dostali až na vrcholek hory,kde měl sídlit drak.To co jsme spatřili nám vzalo dech.Kolem draka bylo plno nemrtvých skřetů a sám drak byl takový celý zvláštní.
Byl pokryt zeleným,slizem a jeho přisluhovači Nemrtvý skřeti se kolem něj točili jak holubi na báni.Byli jsme překvapeni.Nevěděli jsme co dělat.Skřetů bylo tolik,že kdyby jsme vytáhli s odílem paladinů co jsou na hradě,nestačilo by to.Kdyby nedej bože napadli město Khorinis,lidé by byli ztraceni.Jak sme tak pozorovali v bezpečné vzdálenosti draka a jeho přisluhovače a přemýšleli co podnikneme,Milten zvolal:,,Sice nemůžu použít ohnivou kouli,tím by jsme si moc nepomohli.Zato,když jsem odcházel z khorinijského kláštera mágů Ohně zakoupil jsem si knihu,kde se psalo o nějakém kouzle,které zničí veliký počet nepřátel.Milten řekl,že ho vyzkouší,každý věděl,že je velice moudrý a vždy ví co dělá.Také právě proto byl mágem.Tím nemůže být kde kdo.Chce to velice silnou trpělivost,chytrost a hlavně moudrost.Milten,který začal vyslovovat zaříkávadlo,kterému ale nikdo z ostatních přihlížejicích nerozmumněl trvalo nějakou tu chvíli.Po nějaké chvíli zvedl ruce nad hlavu a z nebe se spustil takový ohnivý žár,že kolem draka nezbyl jediný skřet v celku.Jediný drak přežil.Milten se k nám otočil a přišel blíž.My na něj zůstali zírat s hubou dokořán.On se pouze usmál a já se ho nakonec zeptal:,,Miltene,jak si to probůh dokázal.A jakto že drak jediný přežil?''Milten se znova pousmál a zvolal:V té knize se psalo,že za služby,které mág ve jménu svého boha vykonává,mu jeho bůh musí poděkovat nějakou pomocí,když jí dotyčný mág potřebuje.Já jsem ho poprosil,že bych za služby co vykonávám,potřeboval pomoci.Pravidlem pouze je,že mág musí při prosení boha mluvit s jeho vlastní řečí.To proto jste mi nerozuměli.Já mu řekl:,,Všemocný Innosi,potřebuji tvou pomoc.Budu si jí nadosmrti vážit,ale tady to se svými mocnými přáteli nezvládnu.Pomoz nám zabít ty skřety,ale draka nám přenechej prosím.''Innos mě vyslyšel.A zato mu děkuji.Rozběhli jsme se všichni proti drakovi,aby jsme ho poslali za jeho přisluhovači.Po půl dni i tento drak lehl a zemřel.Byli jsme rádi,že jsme se zbavili největší hrozby v bývalé Trestanecké kolonii.Slunce bylo už nad horami,a začlo zapadávat.Museli jsme se dostat zpátky do hradu.Aby nám Garond a jeho muži uvěřili,že je drak opravdu mrtvý,Diego mu vyřízl srdce a zabalil do kus hadru,které jsme našli vedle nějaké kostry,zřejmě nějakého nešťastníka,kterého si drak dal k večeři.Na večer jsme vyrazili směrem k hradu.....Jak dopadne cesta našich hrdinů na hrad?Vydají se konečně už do Khorinisu??Čtěte další díl.
Innosova prosba-3.díl
2. prosince 2011 v 19:14 | Vláďa
|
Gothic
Setkání s přáteli
...Když jsem vylezl z potoka nedaleko jižní,dnes už zničené brány Starého tábora,padl na mě děsný pocit.Kolem hradu se pohybovalo plno skřetích psů,chňapavců i dračích chňapavců,kteří jsou daleko hrozivější a silnější.Musel jsem rychle vymyslet plán,jak se nejlépe dostat do hradu.Nalevo odemne byla jižní brána,kterou hlídal elitní skřet a plno šamanů,a na pravé straně bylo beranidlo,které skřeti použili proti silným hradním zdem.Musel jsem to rysknout a vyšplhat po beranidle.Nebyla jiná možnost.Okolí beranidla bylo čisté,ale situace se mohla kdykoliv změnit.Na nic sem nečekal a vyrazil sprintem k beranidle.Vyšplhat na něj nebyl problém.Řekl jsem si,že už jsem v bezpečí,skřeti i jejich psi byli nešikovní,nedovedli vylézt po beranidle.Vzal jsem svou dobrou kuš a zamířil na prvního skřetího psa.Za chvíli bylo po něm v tu ránu se seběhla smečka těch prašivejch psů.Nic sem si z toho nedělal a opět jsem začal střílet své šipky.Jeden pes padal vedle druhého a za chvíli bylo po skřetích společnících.Seskočil jsem dolů stáhl je z kůže,která je v Khorinisu vzácná a je i drahá.Kazimir, khorinijský kožešinář a výrobce luků a podobných loveckých potřeb je vykupuje za slušné peníze.Radši jsem se vydal po beranidle na hradní nádvoří.Když mě viděl kámoš Udar,který dělal i stráž,neboť je to výborný střelec ze samostřílu spustil okamžitě jásot a za chvíli byly paladinové u mě seběhlí.Včetně Garonda a jeho rádců.Okamžitě chtěli vědět co tu dělám.Když sem jim povyprávěl co sem v posledních dnech prožil a zažil byli rádi,že se někdo pokouší o jejich záchranu.Oni mě chtěli představit čtyřem lidem,které já už dávno znal.Byli to mý nejlepší přátelé už od dětství.V hradě na mě čekali.Byli to Milten,který byl mágem Ohně,Diego,byl lukostřelec,Lester byl výborný templářský bojovník a Gorn byl žoldnéř,ale vycházel s paladiny i s králem.Byl jsem rád,že vidím ty kluky.A oni zase rádi viděli mě.Ptal jsem se jich,co oni tady dělají a Gorn mi pověděl,že zjistili,že nedaleko staré citadeli je sídlo draka,kterému orci přezdívají Krush Krošk.Lidé věřili,že draci už neexistují,ale opak byl pravdou.Jen se o nich nevědělo.Tento drak byl živým důkazem.Podle některých paladinů vedl celou armádu skřetů kolem hradu.S klukama jsem začal plánovat,jak se k tomu drakovy dostaneme.Určitě ho budou chránit zrůdy,které se podobaly orkům.Akorát byly červený a říkalo se jim ještěrani.Také jsme zavzpomínali na staré dobré časy,které jsme všichni strávili v trestanecké kolonii.Ale né jako trestanci.Já tam byl jako dozorce,Diego jako strážce,Lester jako člen sekty,která vzývala Spáče,který ale byl zlý.Jenže oni to nevěděli.Sektáři si mysleli,že on je jejich bůh a že je dostane z kolonie.akonec po celém dlouhém roce,jsem se rozhodl,že tohoto zlého arcidémona půjdu hledat.Chtěl jsem ho jít poslat do jiné dimenze.Když sem díky svým přátelům a dalším lidem zjistil,kde ho mám hledat, musel jsem se přes skřetí vesnici dostat do podzemního chrámu.Vchod se nacházel ve skřetí vesnici.Měl jsem štěstí,že jsem znal jednoho skřeta,kterému jsem zachránil život a on poznal,že lidé nejsou jen zlý.Ten skřet se jmenoval Ur-shak.Byl to skřetí šaman,který mi vyrobil symbol skřetů.Tím byla obouruční zbraň,která se nazývala ULU-MULU.Když sem měl tutou zbraň,nemusel jsem se skřetů bát.Tak jsem obelstil skřety,dostal se do chrámu a mohl jsem opět začít bojovat.Pokud si dobře vzpomínám,chrám byl plný kostlivců,nemrtvých a plno další havěti.Bylo tam také plno nástrah.Když jsem se konečně dostal do místnosti,kde se nacházel Spáč,zjistil jsem,že olovina sektářů je u něj.Vedl je Cor Kelem.Byl to hrozný hajzl.Když byli sektáři mrtvý musel jsem probodnout pět srdcí,které patřili nemrtvým šamanům,kterých bylo také pět.I tito šamani byli v podzemí.Když sem propodl i páte,poslední srdce,arcidémon s výkřikem zmizel v jiné dimenzi.V tu chvíli se chrám začal rozpadat.Musel jsem utíkat pryč.Když jsem se dostal na čerstvý vzduch,čekal jsem že mě skřeti napadnou.Neměl sem jejich symbol.Ten sem ve spěchu ztratilv chrámu.Jenže skřetí vesnice byla mrtvá.
Jo to byly časy.No teď jsem se musel soustředit na plán proti Kroškovi.Museli jsme se všichni soustředit a nesměli jsme zapomenou na všechny monstra,která nám mohly stát v cestě.Zabralo nám to dobrý dvě a půl hodiny.Když už jsme ho měli naplánován,šli jsme se navečeřet a ulehnout.Zítra nás čekal náročný den.
Když jsme se ráno vzbudili,já jako obvykle poslední,běžel jsem do jídelny na snídani.Gorn a ostatní mě už čekali.Ještě jednou jsme si prošli plán a paladinové nám popřáli mnoho štěstí.Jeho smrt byla pro odchod z údolí důležitá.Všem jsme řekli že se do tří dnů vrátíme a pak půjdeme zpátky do Khorinisu.Pak jsme se vydali na cestu.Jak si povede skupina na lovu draka?Povede se jim zabít draka bez ztráty vlastních životů?Vše se dozvíme v dalším díle.